Jsou dny, kdy mi dva měsíce přijde jako nekonečně dlouhá doba a pak zase ty, kdy si říkám, že se zítra probudím a bude najednou půlka prosince, my budeme bydlet mezi krabicemi, já budu mít hlavu jak pátrací balón a drahý bude sedět na gauči s nohama nahoře,u toho popíjet whisky a velice klidným hlasem mi bude říkat, že se mám uklidit, což mě samozřejmě neuklidní a začnu po něm házet věci z krabice, kterou jsem předtím úspěšně zabalila. No, bude to zajímavý.
Vždycky, když se nám začne někde krátit čas, tak mám pocit, že najednou nic nestíhám a proč jsem spoustu věcí nezjistila mnohem dřív.Třeba takový malinový lívance z Cafe Louvre. proč jsme si je dala poprvé až na konci září. Teď už si jich rozhodně nestihnu dát tolik, aby mi to stačilo na rok dopředu! Nebo to skvělý víno, co nalévají v Grébovce? ( I když řekněme si narovinu, kdybych to zjistila dřív, tak bych přišla na buben a byl by ze mě regulérní alkáč) #problemečky
Mám v posledních týdnech trochu roupy a hroznou potřebu zase někam odletět. Bohužel se mnou odmítá spolupracovat dovolená, kterou už nemám skoro žádnou a taky drahouš, který mi pořád říká, že by jsme měli šetřit. Taky máte tak rádi, když Vám někdo cpe, jak máte šetřit? Hlavně když moc dobře víte, že ten dotyčnej má pravdu?
Abych Vám ty moje představy krásně shrnula:
- Chtěla bych ještě jednou do Dublinu. Na víkend v prosinci a užít si tu vánoční atmošku, kterou jsem tam milovala ♥
- Chtěla bych do Drážďan. Dvakrát. Jendou na výlet na konci října s návštěvou, která k nám na pár dni přijede a pak v prosinci na vánoční trhy.
- Strávit víkend s kamarádkami, buď někde na wellnesu, nebo si zajet někam na výlet.
- Chci jet do Dýňového světa! samozřejmě proto, že je to děsně insta friendly a taky proto, že si chci nakoupit tunu dýní!
A jak to bude :
- Zlato, měli by jsme šetřit. Budeme doma.
Ale což, když už nic, tak si budu aspoň představovat jak budu každý den cvičit jógu, vařit nová jídla a číst si. To je taky fajn ♥ A pít víno! Spoustu vína!
A k tomu jednu "pracovní" fotku ze svatby.
A k tomu jednu "pracovní" fotku ze svatby.
Stejně tomu nemůžu pořád uvěřit, že za dva a půl měsíce si sbalíme pár švestek, skončím v první "normální" práci, kde jsem kdy dělala, rozloučím se se všemi oblíbenými místy, které tu máme a řekneme čau a pá a vyrazíme zase o kus dál.
Ta potřeba někam odletět..ideálně okamžitě.. Rozumím.. 😂 několikrát do roka mě popadá to samé..
OdpovědětVymazat