Krásný den všem,

Taky máte místa,  které vám automaticky vykouzlí úsměv na rtech, když je o nich řeč?
Jako dítě  jsem se každé prázdniny těšila, jak pojedu na tábor. Ta představa  2 týdnů  bez rodičů a s kamarády my vždycky přišla jako to nejlepší, co můžu o prázdninách zažít. Za těch deset let let jsem měla možnost navštívit tři tábory a většinu i s tou stejnou skvadrou . No a a několik let  za sebou to byl právě tábor Vranice v Toulovcovích Maštalích.

V předminulém článku jsem  psala o zámku Nové Hrady, který je od TM jen pár kilometrů a tak jsme se rozhodli, že to vezmeme při jednom a zajedeme se tam podívat. A dobře jsme udělali.
Nejenom, že se mi vybavilo tolik vzpomínek, na které jsme už dávno zapomněla, ale i díky tomu jsem si uvědomila, jak moc mi chybí příroda. To, jaké  je v lese ticho, jak vám křupou větvičky pod nohama a jaký je to skvělý pocit si jen tak sednout a užívat si ten klid.  Je docela smutné, že to byl náš první výlet do přírody od té doby, co jsme se vrátili ze  Zélandu.
Pomalu, ale jistě zjišťuji, že bydlet někde, kde vám nehouká každý den sanitka pod oknem a nemusíte se mačkat v metru  s hromadou lidí, zní najednou mnohem líp, než tomu bývalo pár let zpátky.

Ale dost okecávání. Pokud  jste Toulovcovy Maštale ještě nenavštívili, tak to  běžte co nejdříve napravit.   Je to krásné místo a není nic lepšího než se jen tak procházet, sem tam si utrnhout borůvku  a užívat si  to ticho a klid.