Zrzka z Česka

Naše Vánoce 2013 - 2017

Gabi 12/05/2018 Žádné komentáře

Krásný večer všem,

Snažím se tu dostat do vánoční nálady a říkala jsme si, že by bylo fajn si připomenout ty Vánoce, které jsme zažili v posledních letech a dokonce je máme i zdokumentované :)

První vánoce jen mi dva - Olomouc 2013

Když jsme spolu po škole začali konečně bydlet, tak to jak spolu strávíme Vánoce bylo na pořadu dne už od září. Samozřejmě jako velká holka a velkej kluk jsme nechtěli trapně trávit Štědrý den s rodiči, ale oslavit ho jen sami spolu a děsně dospěle.

No, taťka dovezl strom, babičky napekly cukroví a mamka mi udělala bramborový salát, což trochu sráželo to naše dospělý a samostatný žití. Ovšem úspěšně jsme se vypořádali se zasazením stromečku do stojanu ( postačila nám k tomu jen hodina a půl, obrovskej nůž na maso a co si tak pamatuji tak i menší výměna názorů!:))
No shrnula bych to asi tak, že večer to byl krásnej, akorát drahouš v 21:00 tvrdě usnul a spal až do rána!:D Asi ho zmohl ten stromeček!

Vánoce v Dublinu 2015

První Vánoce v Dublinu stály za starou belu, takže to přeskočme hned k těm druhým ♥

Naše druhé Vánoce v Dublinu byly super!
I když jsme v tu chvíli bydleli se šílenou Číňankou, tak Štědrý den jsme strávili s našimi dalšími a relativně normálními spolubydlícími. Říkám relativně, protože Lisa je docela bručoun a Isla si zase žije v tom svém světě.

Začalo to hned ráno, když nám Isla začala bušit na dveře, že potřebuje vyfotit nějakou vánoční fotku, protože jinak nebude lidem moc popřát Merry Christmas na facebooku, což by byla dozajista velká tragédie. Když už jsme úspěšně do fotili, tak jsme si dali s drahoušem výbornou snídani a pak se celý den váleli v posteli, jedli cukroví a koukali na pohádky.
A večer jsme se pustili do porcování kapra. No co si budeme, moc jsme se z něho nenajedli, protože už tak byl malý a po naší řezničině z něho už moc nezbylo. No ale tak jsme to vykompenzovali vínem, spoustou vína!:D

Vánoce naruby - Nový Zéland, Nelson 2016

O rok později, o více než 18 000 kilometrů dál a s 25 stupňovým rozdílem jsme oslavili Vánoce v Nelsonu. A i když jsme neměli kapra, venku bylo vedro a místo svařáku jsme si dali zmrzlinu, tak to byli jedny z nejkrásnějších Vánoc a já na ně hrozně ráda vzpomínám.

Po třech měsících bydlení v autě jsme pronajali mini apartmán a cítili se jak králové!:D Na snídani jsme si dali ty nejlepší muffiny z Countdownu ( nad jejich ztrátou roním slzy doteď), šli se projít na vánoční trhy, dali si výbornou rybízovou zmrzlinu a pak se šli jen tak plácat po pláži.

Navečer jsme se vrátili domů a zatáhli závěsy aby jsme si mohli představovat že venku je tma jak v pytli, udělali jsme si vánoční večeři, místo cukroví upekli čokoládový dort a koukali na Sám doma a Lásku nebeskou. A i když mi to pár dní předtím přišlo neuvěřitelný, tak vánoční nálada se vyšplhala na level milión! Přiznám se, že se mi teď hodně zastesklo!

Po třech letech Vánoce doma s rodinou - 2017

Minulý rok jsme měli od Vánoc hodně vysoké očekávání. Přeci jen jsme se vrátili domů po víc jak 14 měsících a byli hrozně natěšení jak budeme trávit se všemi čas. No přiznám se, že ten měsíc bydlení s rodiči byl velký záhul pro obě strany, ale i tak jsme si svátky opravdu užili a štědrovečerní večeře jsme měli rovnou dvě v ten samý den! A večer jsme koukali na Pelíšky,no neber to!

No a tenhle rok doufáme, že budeme mít stejně hezké Vánoce jako ty loňské, protože už jsme z toho děsně dospělého módu vyrostli a je fajn trávit čas s rodinou!:)) Občas!:D

A co vy, těšíte se na Vánoce?A jak je slavíte vy?:)

Cestování, Česko, Fotografie

Toulovcovy Maštale

Gabi 11/07/2018 Žádné komentáře

Krásný den všem,

Taky máte místa, které vám automaticky vykouzlí úsměv na rtech, když je o nich řeč?
Jako dítě jsem se každé prázdniny těšila, jak pojedu na tábor. Ta představa 2 týdnů bez rodičů a s kamarády my vždycky přišla jako to nejlepší, co můžu o prázdninách zažít. Za těch deset let let jsem měla možnost navštívit tři tábory a většinu i s tou stejnou skvadrou . No a a několik let za sebou to byl právě tábor Vranice v Toulovcovích Maštalích.

V předminulém článku jsem psala o zámku Nové Hrady, který je od TM jen pár kilometrů a tak jsme se rozhodli, že to vezmeme při jednom a zajedeme se tam podívat. A dobře jsme udělali.
Nejenom, že se mi vybavilo tolik vzpomínek, na které jsme už dávno zapomněla, ale i díky tomu jsem si uvědomila, jak moc mi chybí příroda. To, jaké je v lese ticho, jak vám křupou větvičky pod nohama a jaký je to skvělý pocit si jen tak sednout a užívat si ten klid. Je docela smutné, že to byl náš první výlet do přírody od té doby, co jsme se vrátili ze Zélandu.
Pomalu, ale jistě zjišťuji, že bydlet někde, kde vám nehouká každý den sanitka pod oknem a nemusíte se mačkat v metru s hromadou lidí, zní najednou mnohem líp, než tomu bývalo pár let zpátky.

Ale dost okecávání. Pokud jste Toulovcovy Maštale ještě nenavštívili, tak to běžte co nejdříve napravit. Je to krásné místo a není nic lepšího než se jen tak procházet, sem tam si utrnhout borůvku a užívat si to ticho a klid.

Cestování, Fotografie, Nový zéland

Nový Zéland - Track na Isthmus Peak

Gabi 10/31/2018 Žádné komentáře

Krásný den všem,

Dneska o našem výstupu na Isthmus Peak s božích výhledech

Ještě předtím, než jsme jeli cestovat po Jižním ostrově jsme měli naplánovaný track na Roy´s Peak a hrozně jsme se na něj těšili, ale bohužel kvůli lambingu, byl track v době když jsme Wanakou projížděli uzavřený, takže jsme museli hledat jinou alternativu a padlo o na Isthmus Peak.

A long, steady climb that rewards walkers with spectacular, panoramic views of Lake Wanaka and Lake Hawea as well as the mountains of the Southern Alps.

Takhle je track popisovaný na stránkách Wanaka Lake a já bych bych tomu přidala ještě příšerně strmej, slzy z naprostého vyčerpání a puchýře snad na každém prstu.

První problémeček začal už na začátku téhle "procházky. Nevěděli jsme kde začíná a protože jsme vycházeli už docela pozdě, tak spoustu lidí už bylo dávno někde v trapu. Takže jsme se trochu zamotali a po chvíli, co jsme se strávili prodíráním se křovím nám došlo, že tudy cesta asi nevede. nakonec jsme začátek přeci jen našli a mohlo se vyrazit.

Cesta nahoru není nijak dlouhá a ze začátku jsem si říkala, že to rozhodně není taková hrůza, jak někteří psali. Z tohohle omylu jsme byla později vyvedena, protože je tam téměř kilometrové převýšení, což dohromady s relativně krátkou a klikatou trasou je tak trochu peklo na zemi, nebo aspoň moje osobní peklo. I když musím říct, že výhled, který jsme měli celou cestu na jezero Hawea byl opravdu krásný.

Největší krizi jsem zažila asi v půlce, kdy to na jednu stranu vypadalo, že už tam skoro budeme, ale ono prd a já byla v u chvíli tak vyšťavená, že jsem si kecla do trávy a začala brečet, že už dál nemůžu a že chci jít zpět. Parádička.

Nakonec jsem byla ráda, že jsem se sebrala a došli jsme až nahoru, protože ten výhled stál opravdu za to. Po jedné straně Wanaka lake a na druhé Hawea lake ♥

Jinak cesta dolů byla stejně příjemná. Hlavně pro všechny moje puchejře! Ovšem kdybych teď mohla, tak se zvednu a lezu nahoru znovu a ani u toho nebudu remcat! No možná trochu.

Česko, Fotografie, Okolo mě

Můj měsíc - září & říjen

Gabi 10/27/2018 Žádné komentáře

Krásný den všem,

Sice ještě pár dní do konce října zbývá, ale říkala jsme si, že v plánu už toho tolik nemáme, tak by bylo fajn si ty poslední dva měsíce nějak hezky sesumírovat.

Z Á Ř Í

Září pro mě začalo " výletem" do Krkonoš, kam jsem jela fotit svatbu.
Měla jsem možnost se zase po letech podívat do špindlu, kde jsem jako malá trávila téměř všechny prázdniny u babičky a dědy. Hrozně mě mrzí, jak se město za těch 15 let hrozně změnilo. Všude jen samé apartmány, které nahradily všechny ty krásné chajdaloupky .

No není jako z pohádky ♥

Z předsvatebního focení s Kubou a Aničkou

Bohužel téměř celou svatbu Aničce a Kubovi propršelo, ale i tak si to užili♥

Hned v neděli jsem si sbalila pár švestek a vyrazila zpátky do Prahy, protože nás následující den čekala cesta do Berlína. K pobavení všech, se mi podařilo booknout autobus už na sobotu ráno, místo pondělí, takže jsem si vydělala. Pár let zpátky se mi podařilo zabookovat letenku do Barcelony o den později, než jsem tam měla být. Win win Gábino. Ale zpět k Berlínu.
Berlín byl boží! Měl skvělou atmosféru, relativně levný jídlo a dokonce se nám po třech dnech podařilo i zorientovat v těch jejich vlacích. Navíc jsme se měli možnost vidět kamarády z Německa, se kterými jsme se potkali na Zélandu:)

Po víc jak roce jsem si zase dala zlaté kiwi, kterým jsme se ládovala na Zélandu neustále. Podařilo se mi vyčmuchat, že ho mají na rohlíku, takže budu šetřit do prasátka a pak si ho koupím!:D škoda, že ho u nás nemají normálně v supermarketech.

♥

Z Berlína jsme letěli na naši svatební cestu. Když jsme x měsíců předtím začali řešit, kam by jsme jeli, tak já chtěla zase zpátky Asie, ale drahouš byl proti, že by se zase po dlouhé době chtělo nějakou dovču, kde se budeme většinu dne válet, cpát se dobrotama, pít drinky a občas si zajedeme na výlet a tak, když jsme náhodou narazili na levné letenky na Kanáry bylo rozhodnuta.

Tenerife bylo krásný a my dovolenou strávili přesně tak, jak jsme si naplánovali. Po hodně dlouhé době jsem si konečně odpočinula a celkově si hrozně užívala, že vůbec nic nemusím. Za celou dobu jsem otevřela počítač jen tehdy, když jsme se koukali na seriál a přečetla jsem hromadu knížek.

Po dovolené ovšem následoval docela tvrdý pár do reality, kdy se toho nakupilo děsně moc a já nevěděla, co dřív, ale zvládlo se to. Navíc jsme konečně dostali hotové fotky ze svatby a náramně se u nich pobavili a u některých mi málem ukápla i slza!

Posledních pár dní v září jsme si ještě užívali sluníčka, chodili na procházky, četli si v parku a celkově se snažili trávit, co nejvíc času spolu, protože díky focení jsme nějak nestíhali mít na sebe čas a když už jo, tak jsem byla totálně vyždímaná. Do toho jsme si jako bonus obarvila vlasy a bohužel jsem dopadla tak trochu jak pták ohnivák, což nebyl zrovna záměr.

Ř Í J E N

Říjen nám začal víkendem u rodičů, který byl především plný návštěv a focení. Musím říct, že po dvou dnech jsem byla zdrchaná víc než po 14 dnech v práci.

Tohle kouzelný místo máme kousek za městem a já na něj narazila úplně náhodou, když jsem měla focení ♥

U babičky na zahradě♥

Nafasovali jsme tunu věcí ( taky to tak máte, že kdykoliv přijedete na pár dní domu, tak veškeré příbuzenstvo žije v představě, že u vás doma strádáte a nic nejíte a musím vám napakovat milion věci?) Mám plnou skříň marmelád a dalších věcí a jsem vážně zvědavá, kdy to budeme všechno jít. Jo a chcípá nám bazalka. Vždycky nám všechno chcípne. I ten vřes, co jsem koupila pár týdnů zpátky, což už je tak trochu umění.

A z jednoho kouzelného focení s Míšou.

Na konci října jsem si taky řekla, že bych zase mohla začíst jíst pravidelně a víc se hýbat. No někdy to jde a někdy taky ne. Třeba dneska to asi nepůjde, protože je venku škaredě a já mám poněkud nabručenou náladu. tak uvidíme. Ráda bych na tohle téma napsala článek, tak uvidíme jak to dopadne.

Víkendový rána bývají většinou docela fajn!

V říjnu jsem měla možnost se zase potkat s Kájou, tentokrát na yoga photoshootu. Vyšlo nám vážně krásný počasí a já si celé focení fakt užila. Ráda bych bych v průběhu jara nafotila celou sérii související s yogou, tak uvidíme, jestli se mi to podaří.

Fotili jsme v okolí Hostivařské přehrady!

Fitness tvarohová buchta! většinou mě všechny buchty, dorty atd. co mají v názvu fitness dost odrazují ( kolikrát to má navíc do fitness buchty hodně daleko a to si pak radši dám nějakou pořádně prasáckou buchtu!), ale takhle byla výborná! A protože doma nemáme jiný pekáč než tuhe formu na bábovku, tak veškeré koláče, buchty a všemu tomu podobné peču v tom. Hospodyňka hadra.

Když už je řeč o tom jaká jsme úspěšná hospodyňka, tak jako malá jsem žila v domnění, že až budu velká a vdám se, tak se naučím automaticky prát, vařit a žehlit. No, co vám budu povídat, prát neumím a už x let používám jeden program, žehlit taky neumím, protože poslední dva roky jsme neměli žehličku a předtím když jsem si ji v Dublinu koupila, tak se mi při prvním žehlení podařilo propálit koberec a pak už jsem neměla odvahu ji znovu zapínat a a když jde o vaření, tak to už je lepší radši to nekomentovat.

Taky jsme si zašli úplně poprvé do Dishe na buger ( který byl mimochodem fakt výborný ) a při té příležitosti si chvíli poseděli na Míráku ♥

Když už je řeč o náměstí Míru, tak jsme se byli podívat na Signal festivalu a bylo to fajn, ale že bych z toho měla kdovíjaký vrcholný zážitek, to říct nemůžu. Hlavně mi vadily ty davy. V posledních letech jsem tak trochu asociál.

Minulý víkend jsme taky konečně vyrazili na výlet. Moje první návštěva českého švýcarska a já se zamilovala ♥ Všechny ty krásný barvy a ten výhled. Byla nám sice trochu zima a bylo tak hodně lidí, ale i tak to stálo za to:)

Navíc jsme večer zakončili pizzou a filmem. No neber to!

Na dovolené jsem konečně měla i více času načtení ♥ Minulý týden jsem si na Martinusu objednala další čtyři knížky a už se těším až příjdou a já se do nich pustím:)

Sarah J. Maas patří mezi moje nejoblíbenější autorky, stejně tak Cassandra Clare a ani u jendé knížky jsme nebyla zklamaná.

Ink byla až skoro ke konci docela velká slabota, ale na závěr se to konečně rozjelo a já si teď budu muset přečíst další díl!:D

Má lady Jane byla taková zvláštní, ale rozhodně jsem se u ní pobavila:)

Pokud jste ještě nečtli žádnou knížku od Ruth Ware, tak to běžte honem napravit! Její knížky vážně miluju ( a to většinou preferuji fantasy) a už by zase mohla vyjít nějaká nová.