Rok 2019 bude asi fajn ♥

Včera  před spaním jsem si prohlížela fotky z posledních měsíců  a zase jsem si uvědomila jaký mám vlastně štěstí. Mám skvělou rodinu, která mě sice docela často rozčiluje, ale nikdy bych je nevyměnila,  mám  úžasného manžela a hlavně, hlavně jsme všichni zdraví.

Občas mi moje problémky přijdou jako ty největší na světě. Štve mě práce, připadám si tlustá a neschopná a celkově se svět  spiknul vyloženě proti mě. Máte to někdy stejně? Tak si  vždycky zalistujte ve fotkách  a uvidíte, že zase takový chudáci nejste. I když jasný, občas se člověk musí trochu (hodně!) politovat.

Od návratu z dovolené mám pocit, že se pořád něco děje a i když je to občas trochu únavný, jsem za to fakt ráda.

• Mám za sebou první svatbu v tomhle roce a ještě mě jich pár čeká a já už se vážně těším! 
• Měla jsme možnost absolvovat svůj první  foto workshop, z kterého jsme byla a vlastně ještě pořád jsem  fakt nadšená.  
• Byli jsme si poprvé tenhle rok zalyžovat  a chytli jsme ideální počasí. Už aby jsme jeli Zas. 

• Stihli pár návštěv, skvělou večeři v Los Adelitos,  naprala jsem se na Running sushi a cpala se Pad Thai, až se mi dělali boule za ušima a po sto letech jsme si zašli do kina.
• Naučila říkat lidem ne, co se focení týká a  musím říct, že mi to ušetřilo spoustu času děláním něčeho, co nemám ráda a taky spoustu nervů:)
•  Začala jsem se učit španělštinu a zatím mě to fakt hodně baví.

Momentálně nás čeká víkend s naší neteří, která za námi přijede na návštěvu. Příští týden  pro změnu  výstup na Sněžku na  východ slunce, tak nám držte prosím pěstí ať není mlha. Hned potom mě čeká můj první muzikál a jsem zvědavá jestli se mi bude líbit a v květnu nás čeká víkend v  Paříži, kam se neskutečně těším.   Konečně mám pocit, který měl přijít už  1 ledna. Bude to skvělej rok ♥

A jak se máte vy?:)

Krásný víkend všem, 

G.  

Share:

Joga session s Kájou

Mám teď tak trochu novoroční splín a tak se ho snažím zahnat těmahle barevnýma fotkama z božího focení s Kájou, které jsme spáchaly  poslední  víkend  na podzim, kdy  bylo ještě teplo.

Fotili jsme u přehrady v Hostivaři, krásně nám svítilo, ptáčci zpívali a Kája vymetla podložkou snad všechny lejna, který tam byly. Prostě idylka. Přiznám se, že vůbec nevím, co víc bych tomu focení napsala, netřeba slov!:)

Máte rádi jógu?:)

Share:

Naše Vánoce 2013 - 2017

Krásný večer všem,

Snažím se  tu dostat do vánoční nálady a říkala jsme si, že by bylo fajn si připomenout ty Vánoce, které jsme zažili v posledních letech a dokonce je máme i  zdokumentované :)

První vánoce jen mi dva - Olomouc 2013

Když jsme spolu po škole začali konečně bydlet,  tak to jak spolu strávíme Vánoce bylo na pořadu dne už od  září.  Samozřejmě jako velká holka a velkej kluk jsme nechtěli trapně trávit Štědrý den s rodiči, ale oslavit ho jen sami spolu a děsně dospěle.

No, taťka dovezl strom, babičky napekly cukroví a mamka mi udělala bramborový salát, což trochu sráželo  to naše  dospělý a samostatný žití. Ovšem úspěšně jsme se vypořádali se zasazením stromečku do stojanu (  postačila nám k tomu jen hodina a půl, obrovskej nůž na maso a  co si tak pamatuji tak i menší výměna názorů!:))
No shrnula bych to asi tak, že večer to byl krásnej,  akorát drahouš  v 21:00 tvrdě usnul a spal až do rána!:D Asi ho zmohl ten stromeček!

Vánoce v Dublinu 2015

První Vánoce v Dublinu  stály za starou belu, takže  to přeskočme hned k těm druhým ♥

Naše druhé Vánoce v Dublinu byly super!
 I když jsme v tu chvíli bydleli se šílenou Číňankou, tak Štědrý den jsme strávili s našimi dalšími a relativně normálními spolubydlícími. Říkám relativně, protože Lisa je docela bručoun a Isla si zase žije v tom  svém světě.

Začalo to hned   ráno, když nám Isla začala bušit na dveře, že potřebuje  vyfotit nějakou vánoční fotku, protože jinak nebude lidem moc popřát  Merry Christmas na facebooku, což by byla dozajista velká tragédie. Když  už jsme úspěšně do fotili, tak jsme si dali s drahoušem výbornou snídani a pak se celý den váleli v posteli, jedli cukroví a koukali na pohádky.
A  večer jsme se pustili do porcování kapra. No co si budeme, moc jsme se z něho nenajedli, protože už tak byl malý a po naší řezničině z něho už  moc nezbylo. No ale tak jsme to vykompenzovali vínem, spoustou vína!:D

Vánoce naruby - Nový Zéland, Nelson 2016

O rok později, o více než 18 000 kilometrů dál a  s 25 stupňovým rozdílem jsme oslavili Vánoce v Nelsonu. A i když jsme neměli kapra, venku bylo vedro a místo svařáku jsme  si dali zmrzlinu, tak to byli jedny z nejkrásnějších Vánoc a já na ně hrozně ráda vzpomínám.

Po třech měsících  bydlení v autě jsme pronajali mini apartmán a cítili se jak králové!:D Na snídani jsme si dali ty nejlepší muffiny z Countdownu ( nad  jejich ztrátou roním slzy doteď), šli se projít na vánoční trhy, dali si výbornou rybízovou zmrzlinu   a pak se šli jen tak plácat po pláži.

Navečer jsme se vrátili domů a  zatáhli  závěsy aby jsme si mohli představovat že venku je tma jak v pytli, udělali jsme si vánoční večeři, místo cukroví upekli čokoládový dort a koukali na Sám doma a Lásku nebeskou. A i když mi to  pár dní předtím přišlo neuvěřitelný, tak vánoční nálada se vyšplhala na level milión! Přiznám se, že se mi teď hodně zastesklo!

Po třech letech Vánoce doma s rodinou - 2017

Minulý rok jsme měli od Vánoc hodně vysoké očekávání. Přeci jen jsme se vrátili  domů po víc jak 14 měsících a byli hrozně natěšení jak budeme trávit se všemi čas. No přiznám se, že ten měsíc bydlení s rodiči byl velký záhul pro obě strany, ale i tak jsme si svátky opravdu užili a  štědrovečerní večeře jsme měli rovnou dvě v ten samý den! A večer jsme koukali na Pelíšky,no  neber to!

No a tenhle rok doufáme, že  budeme mít stejně hezké Vánoce  jako ty loňské, protože už jsme z toho děsně dospělého módu vyrostli a je fajn   trávit čas s rodinou!:)) Občas!:D

A co vy, těšíte se na  Vánoce?A jak je slavíte vy?:)

Share:

Toulovcovy Maštale

Krásný den všem,

Taky máte místa,  které vám automaticky vykouzlí úsměv na rtech, když je o nich řeč?
Jako dítě  jsem se každé prázdniny těšila, jak pojedu na tábor. Ta představa  2 týdnů  bez rodičů a s kamarády my vždycky přišla jako to nejlepší, co můžu o prázdninách zažít. Za těch deset let let jsem měla možnost navštívit tři tábory a většinu i s tou stejnou skvadrou . No a a několik let  za sebou to byl právě tábor Vranice v Toulovcovích Maštalích.

V předminulém článku jsem  psala o zámku Nové Hrady, který je od TM jen pár kilometrů a tak jsme se rozhodli, že to vezmeme při jednom a zajedeme se tam podívat. A dobře jsme udělali.
Nejenom, že se mi vybavilo tolik vzpomínek, na které jsme už dávno zapomněla, ale i díky tomu jsem si uvědomila, jak moc mi chybí příroda. To, jaké  je v lese ticho, jak vám křupou větvičky pod nohama a jaký je to skvělý pocit si jen tak sednout a užívat si ten klid.  Je docela smutné, že to byl náš první výlet do přírody od té doby, co jsme se vrátili ze  Zélandu.
Pomalu, ale jistě zjišťuji, že bydlet někde, kde vám nehouká každý den sanitka pod oknem a nemusíte se mačkat v metru  s hromadou lidí, zní najednou mnohem líp, než tomu bývalo pár let zpátky.

Ale dost okecávání. Pokud  jste Toulovcovy Maštale ještě nenavštívili, tak to  běžte co nejdříve napravit.   Je to krásné místo a není nic lepšího než se jen tak procházet, sem tam si utrnhout borůvku  a užívat si  to ticho a klid.

Share: