Říkám to sice pokaždé, ale je fakt neuvěřitelné jak ten čas letí. Je to už víc jak dva měsíce, co jsem se měla možnost vidět s Verčou a kromě sezení v kavárně a povídání jsme taky něco málo nafotili.
S Veru jsem se seznámila díky jejímu blogu ( http://podkridylkem.blogspot.com/ ) a domlouvali jsme se už hrozně dlouho, že se musíme potkat a vždycky nám do toho něco vlezlo. Naštěstí nám to na po x té konečně vyšlo a já jsme moc ráda, že jsme se sní mohla vidět ještě předtím, než odjedeme pryč.
Hodně dlouho jsem nepotkala nikoho tak milého a pozitivního jako je Veru. Rozzáří Vám den jen její přítomnost a to, že se sní skvěle povídá je třešnička na dortu.
Znáte občas ten pocit, že i když se s někým vidíte poprvé, máte pocit, že ho znáte už hrozně dlouho?:)
A tady je pár fotek, které během toho našeho povídání a prodírání se zácpami v centru vznikly :)
G.
Žádné komentáře:
Okomentovat