Pages

  • Domovská stránka
facebook google instagram
Zrzka z Česka
  • Domů
  • Okolo mě
  • Cestování
    • Evropa
    • Amerika
      • USA
      • Kanada
      • USA
      • Jižní Amerika
      • Střední Amerika
    • Nový Zéland a Austrálie
    • Asie
  • Portréty
  • Tipy
Krásný den všem,

Dneska o našem výstupu na Isthmus Peak s božích výhledech

Ještě předtím, než jsme  jeli cestovat po Jižním ostrově jsme měli naplánovaný track na Roy´s Peak a  hrozně jsme se na něj těšili, ale bohužel kvůli lambingu, byl track v době  když jsme Wanakou projížděli uzavřený, takže jsme museli hledat jinou alternativu  a padlo o na Isthmus Peak.

A long, steady climb that rewards walkers with spectacular, panoramic views of Lake Wanaka and Lake Hawea as well as the mountains of the Southern Alps.


Takhle je track popisovaný na stránkách Wanaka Lake a já bych  bych tomu přidala ještě  příšerně strmej,  slzy z naprostého vyčerpání a puchýře  snad na každém prstu.

První problémeček začal už na začátku téhle "procházky. Nevěděli jsme kde začíná a protože jsme vycházeli už docela pozdě, tak spoustu lidí už bylo dávno někde v trapu. Takže jsme se trochu zamotali a po chvíli, co jsme se strávili prodíráním se křovím nám došlo, že tudy cesta asi nevede. nakonec jsme začátek přeci jen našli a mohlo se vyrazit.

Cesta nahoru není nijak dlouhá a ze začátku jsem si říkala, že to  rozhodně  není taková hrůza, jak někteří psali. Z tohohle omylu jsme  byla později vyvedena, protože je tam téměř kilometrové převýšení, což dohromady s relativně krátkou a klikatou trasou je  tak trochu peklo na zemi, nebo aspoň moje osobní peklo.  I když musím říct, že výhled, který jsme měli  celou cestu na jezero Hawea byl opravdu krásný.

Největší  krizi jsem zažila asi v půlce, kdy to na jednu stranu vypadalo, že už tam skoro budeme, ale ono prd a já byla v u chvíli tak vyšťavená, že jsem si kecla do trávy a začala brečet, že už dál nemůžu a že chci jít zpět. Parádička.

Nakonec jsem byla ráda, že jsem se sebrala a došli jsme až nahoru, protože ten výhled stál opravdu za to. Po jedné straně Wanaka lake a na druhé Hawea lake ♥ 

Jinak cesta dolů byla stejně příjemná. Hlavně pro všechny moje puchejře! Ovšem kdybych teď mohla, tak se zvednu a lezu nahoru znovu a ani u toho nebudu remcat! No možná trochu.




0
Share
Krásný den všem,

Sice  ještě pár dní do konce října zbývá, ale říkala jsme si, že v plánu už toho tolik nemáme, tak by bylo fajn si ty poslední dva měsíce nějak hezky sesumírovat.





Z Á Ř Í 

Září pro mě začalo  " výletem" do Krkonoš, kam jsem jela fotit svatbu. 
Měla jsem možnost se zase po letech podívat do špindlu, kde jsem jako malá trávila téměř všechny prázdniny u babičky a  dědy. Hrozně mě mrzí, jak se město za těch 15 let hrozně změnilo. Všude jen samé apartmány, které nahradily všechny ty krásné chajdaloupky .


No není jako z pohádky ♥



Z předsvatebního focení s Kubou a Aničkou

Bohužel téměř celou svatbu Aničce a Kubovi propršelo, ale i tak  si to užili♥


Hned v neděli jsem si sbalila pár švestek a vyrazila zpátky do Prahy, protože nás následující den čekala  cesta do Berlína. K pobavení všech, se mi podařilo booknout autobus  už na sobotu ráno, místo pondělí, takže jsem si vydělala.  Pár let zpátky se mi podařilo zabookovat letenku do Barcelony o den později, než jsem tam měla být. Win win Gábino. Ale zpět k Berlínu.
Berlín byl boží! Měl skvělou atmosféru, relativně levný jídlo a dokonce se nám po třech dnech podařilo i zorientovat v těch jejich vlacích. Navíc jsme se měli možnost vidět kamarády z Německa, se kterými jsme se potkali na Zélandu:)


Po víc jak roce jsem si  zase dala zlaté kiwi, kterým jsme se ládovala na Zélandu neustále. Podařilo se mi vyčmuchat, že ho mají na rohlíku, takže budu šetřit do prasátka a pak si ho koupím!:D škoda, že ho u nás nemají normálně v supermarketech.
 ♥

Z Berlína jsme letěli na naši svatební cestu. Když jsme x měsíců předtím začali řešit, kam by jsme jeli, tak já chtěla zase zpátky Asie, ale drahouš byl proti, že  by se zase po dlouhé době chtělo nějakou dovču, kde se budeme většinu dne válet, cpát se dobrotama, pít drinky a občas si zajedeme na výlet a tak, když jsme náhodou narazili na levné letenky na Kanáry  bylo rozhodnuta.

Tenerife bylo krásný a my dovolenou strávili přesně tak, jak jsme si naplánovali. Po hodně dlouhé době jsem si konečně odpočinula a celkově si hrozně užívala, že  vůbec nic nemusím. Za celou dobu jsem  otevřela počítač jen tehdy, když jsme se koukali na seriál a přečetla jsem hromadu knížek.





Po dovolené ovšem následoval docela tvrdý pár do reality, kdy se toho nakupilo děsně moc a já nevěděla, co dřív, ale zvládlo se to. Navíc jsme konečně dostali hotové fotky ze svatby a náramně se u nich pobavili a u některých mi  málem ukápla i slza!


Posledních pár dní v září jsme si ještě užívali sluníčka, chodili na procházky, četli si v parku a celkově se snažili trávit, co nejvíc času spolu, protože díky focení   jsme nějak nestíhali mít na sebe čas  a když už jo, tak jsem byla totálně vyždímaná.  Do toho jsme si jako bonus obarvila vlasy a bohužel jsem dopadla tak trochu jak pták ohnivák, což nebyl zrovna záměr.






Ř Í J E N

Říjen nám začal víkendem u rodičů, který byl především plný návštěv a focení. Musím říct, že po dvou dnech jsem byla zdrchaná víc než po 14 dnech v práci. 

Tohle kouzelný místo máme kousek za městem a já na něj narazila úplně náhodou, když jsem měla focení ♥


U babičky na zahradě♥


Nafasovali jsme tunu věcí ( taky to tak máte, že kdykoliv přijedete  na pár dní domu, tak veškeré příbuzenstvo žije v představě, že u vás doma strádáte a nic nejíte a musím vám napakovat milion věci?) Mám plnou skříň marmelád a dalších věcí a jsem vážně zvědavá, kdy to budeme všechno jít. Jo a chcípá nám bazalka. Vždycky nám všechno chcípne. I ten vřes, co jsem koupila pár týdnů zpátky, což už je tak trochu umění.

A z jednoho kouzelného focení s Míšou.



Na konci října jsem si taky řekla, že bych zase mohla začíst jíst pravidelně a víc se hýbat. No někdy to jde a někdy taky ne. Třeba dneska to asi nepůjde, protože je venku škaredě a já mám poněkud nabručenou náladu. tak uvidíme. Ráda bych na tohle téma napsala článek, tak uvidíme jak to dopadne.


Víkendový rána bývají většinou docela fajn!




V říjnu jsem měla možnost se zase potkat s Kájou, tentokrát na yoga photoshootu. Vyšlo nám vážně krásný počasí a já si celé focení fakt užila.  Ráda bych bych v průběhu jara nafotila celou sérii související s yogou, tak uvidíme, jestli se mi to podaří.



Fotili jsme v okolí Hostivařské přehrady!

Fitness tvarohová buchta! většinou mě všechny buchty, dorty atd. co mají v  názvu fitness dost odrazují ( kolikrát to má navíc do fitness buchty hodně daleko a to si pak radši dám nějakou pořádně prasáckou buchtu!), ale takhle byla výborná! A protože doma nemáme jiný pekáč než tuhe formu na bábovku, tak veškeré  koláče, buchty a všemu tomu podobné peču v tom. Hospodyňka hadra.

Když už je řeč o tom jaká jsme úspěšná hospodyňka, tak jako malá jsem žila v domnění, že až budu velká a vdám se, tak se naučím automaticky prát, vařit a žehlit. No, co vám budu povídat, prát neumím a už x let používám jeden program, žehlit taky neumím, protože poslední dva roky jsme neměli žehličku a předtím  když jsem si ji v Dublinu koupila, tak se mi při prvním žehlení podařilo propálit koberec  a pak už jsem neměla odvahu ji znovu zapínat a a když jde o vaření, tak to už je lepší radši to nekomentovat.



Taky jsme si zašli úplně poprvé do Dishe na buger ( který byl  mimochodem fakt výborný ) a při té příležitosti si chvíli poseděli na Míráku ♥

Když už je řeč o náměstí Míru, tak jsme se byli podívat na Signal festivalu a bylo to fajn, ale že bych z toho měla kdovíjaký vrcholný zážitek, to říct nemůžu. Hlavně mi vadily ty davy. V posledních letech jsem tak trochu asociál.


Minulý víkend jsme taky konečně vyrazili na výlet. Moje první návštěva českého švýcarska a já se zamilovala ♥  Všechny ty krásný barvy a ten výhled. Byla nám sice trochu zima a bylo tak hodně lidí, ale i tak to stálo za to:)
Navíc jsme večer zakončili pizzou a filmem. No neber to!





Na dovolené jsem konečně měla i více času načtení ♥ Minulý týden jsem si na Martinusu objednala další čtyři knížky a už se těším až příjdou a já se do nich pustím:)

Sarah J. Maas  patří mezi moje nejoblíbenější autorky, stejně tak Cassandra Clare a ani u jendé knížky jsme nebyla zklamaná.





Ink  byla až skoro ke konci docela velká slabota, ale  na závěr se to konečně rozjelo a já si teď budu muset přečíst další díl!:D

Má lady Jane byla taková zvláštní, ale rozhodně jsem se u ní pobavila:)


Pokud jste ještě nečtli žádnou knížku od Ruth Ware, tak to běžte honem napravit! Její knížky vážně  miluju ( a to většinou preferuji fantasy) a už by zase mohla vyjít nějaká nová.


Manželka mezi námi  za mě taky super ♥


No a k veselí se radši nevyjadřovat. Bída s nouzí.


A na závěr malou ukázku z naší " chráněné" dílny. Babičky budou mít dozajista radost. 
Určitě.




Dejte mi do komentářů vědět jak jste si září a říjen užily vy:)


Hezkou sobotu všem,
Gabi
0
Share
Hezký večer všem,

V červenci 2014 jsem měla možnost potkat  Káju. V té době  děsně frčel votočvohoz ( i když ten asi frčí doteď že? ) a Kája  v nějakém fóru sdílela svoje fotky  a já,  hned jak jsem ji uviděla,  jsem si řekla, že sní chci fotit. A tak slovo dalo slovo!

Naše první focení bylo v Kroměříži v Podzámecké zahradě a fotky, které vznikly patří mezi moje vůbec nejoblíbenější.
Po hodně dlouhé době jsem fotky vyhrabala ze šuplíku, všechny je projela a vybrala pár těch, které jsem ještě nikdy neupravovala a ani nikomu neukázala. Dost mě mrzí, že jsme v té době nefotila do JPG a tím pádem jsem si si při úpravě nemohla tolik vyhrát:)

V tom samém roce, tentokrát však v říjnu jsme se potkali  ještě jedou. Bylo to jedno z posledních focení tady v Česku, které jsem měla předtím než jsme se odstěhovali do Dublinu a a chvíli předtím než Kája odlétala na pár měsíců  fotit do Soulu.

A teď  o 4 roky jsme se potkali znovu. Sice se to neobešlo bez komplikací a odkládání, protože se mi zrovna v den focení rozbil foťák, ale o pár týdnů později jsme to napravili. Nafotili jsme úplný opak toho, co jsme fotili  pár let zpátky a já byla nadšená!
No a teď  v říjnu jsme pro změnu zkusily yoga photoshoot. Ráda bych třeba na jaře nafotila celou sérii, tak doufám, že se zadaří.

Mám ráda ten posun čtyři roky zpět versus současnost. V posledních měsících/ možná i letech mě hrozně baví přirozený fotky  bez různých póz a  make-upu a  celkově ta příroda. I když v tomhle případě miluju i tý původní, trochu načančaný ♥  Hlavní je se umět pochválit! 

V následujících týdnech bych vám chtěla ukázat víc fotek, které jsme měli možnost nafotit během jara a podzimu:)

A jaké fotky  máte nejradši vy?:)

P.S: Bohužel mi z nějaké podivného důvodu nejde přidat  instagram na blog, takže než to vyřeším hodím  vám ho sem:
můj osobní : https://www.instagram.com/gabisolta/
A taky jsem si po delším rozmýšlení se vytvořila jeden i  vyloženě  pro blog: https://www.instagram.com/zrzkazceska/

Mějte krásný víkend,
Gabi


Červenec 2014






Říjen 2014




Květen 2018


Říjen 2018. horzně se těším až budu mít čas a vrhnu se na fotky z téhle yoga session ♥



0
Share
A je načase vytáhnout fotky z šuplíku a že jich tam je. Až je mi hanba, že jsem je tam nechala ležet tak dlouho!

Take a short walk to Lake Matheson 
and capture the perfect photograph of snow-capped 
Mount Cook reflected in the dark waters.

No a kdo by se po takovém popisku k jezeru Matheson netěšil!

Lake Matheson se nachází v blízkosti Fox Glacier a přezdíví se mu Mirror lake, díky tomu, že s v něm nádherně zrcadlí nejvyšší hora Nového Zéland Aoraki (Mt. Cook).  No co si budeme povídat, už jsem  ty svoje fotky pomalu viděla na obálce National Geographic. Ovšem znáte to, ne každý den je posvícení, kór na Zélandu, kde se počasí mění ještě častěji než moje nálady.

Bohužel se díky počasí v jezeře nic nezrcadlilo a přes  mraky  nebyl vidět ani náznak Mt. Cook. No moji kariéru fotografa pro NG to nepotěšilo, ale i přes naprd počasí jsem si to místo zamilovala díky těm jejich božím cestičkám a lávkám ♥

Po asi hodinové procházce jsme se rozhodli zabalit si pár švestek a vyrazit hledat nějaký kemp, protože  Zélandu není nic horšího  než jezdit v noci po tmavých polňačkách s autem,  jehož světla září asi tolik jako já po nočním tahu a hledat kemp, který nechce být nalezen.

Na CamperMatu ( nejlepší aplikace, kterou na Zélandu najdete!) jsme si našli DOC kemp, který  byl kousek u pláže a vyrazili jsme. Vedla k  němu úžasná nezpevněná cesta a my  se celou dobu modlili aby jsme po cestě nepíchli, protože náhradní  pneumatiku jsme sice měli, ale hever už ne.

Ale  podle posledních třech fotek můžete vidět, že to stálo za to. Sice tam příšerně foukalo, ale ten západ slunce ♥

Dobrou noc,
Gabi



A i sluníčko nám asi na 5 minut vykouklo.







Hned vedle téhle pláže jsme kempovali




0
Share
Novější příspěvky Starší příspěvky Domovská stránka

gabriela

About Me


S foťákem na krku, batohem na zádech, skleničkou v ruce a s nosem v knížce.

instagram


štítky

Fotografie Okolo mě Cestování Portréty Česko Nový zéland Evropa Florida USA

Kde mě najdete

  • facebook
  • Instagram

Blog Archive

  • ►  2020 (1)
    • ►  října (1)
  • ►  2019 (12)
    • ►  prosince (3)
    • ►  listopadu (1)
    • ►  října (2)
    • ►  září (1)
    • ►  srpna (2)
    • ►  dubna (1)
    • ►  března (1)
    • ►  ledna (1)
  • ▼  2018 (7)
    • ►  prosince (1)
    • ►  listopadu (1)
    • ▼  října (5)
      • Nový Zéland - Track na Isthmus Peak
      • Můj měsíc - září & říjen
      • Focení s Karolínou
      • Nový Zéland - Lake Matheson& Gillespies Beach
      • Začátky
Copyright © 2015 Zrzka z Česka

Created By ThemeXpose